výchova

  • Co je dobré a co zlé (článek) Výchova dítěte ve víře v období předškolního věku (tři až šest let) má před sebou nový úkol. Dítě se vývojově zklidňuje, není už tak vzdorovité, začíná si střežit rituály. V tomto období je důležité začít rozvíjet svědomí, rozlišovat co je dobré a co je zlé a trénovat schopnost řídit sebe sama.
  • Děti jsou jako balónky (článek) Známý otec a učitel mládeže Jan Bosko, zastánce preventivního výchovného systému, má co říci i rodičům a vychovatelům dětí jedenadvacátého století. Tajemstvím jeho výchovy je myšlenka: Snaž se, abys byl milován.
  • Dospívání je časem rituálů (článek) Období dospívání bývá na zážitky dost pestré a rodiče často na své děti naříkají. Je škoda promarnit čas, kdy můžeme společně prožít i něco pěkného. V některých rodinách si život obohacují drobnými rituály, které pomáhají projevovat si vzájemnou lásku dřív, než nastane rituál svatební. Při něm obřadně předáme své dítě partnerovi, aby společně budovali vlastní rodinu a předávali život dál.
  • Každé zrníčko víry může vydat své plody (článek) Doplňující otázky k tématu výchova dětí ve víře: Jak pracovat s dětmi, když víru nesdílejí oba rodiče a nebo nechodí ke svátostem, odpovídá PhDr. Ivana Bernardová, ředitelka Křesťanské pedagogicko-psychologické poradny. Připomíná známou pravdu, že důležitější než mluvit s dětmi o Bohu je mluvit s Bohem o dětech.
  • Kdy se rodí osobnost? (článek) Pro výchovu dítěte ve víře v období batolete, jeden až tři roky, je důležité podpořit utváření vůle. Dítě a jeho vývojový úkol se začínají proměňovat. Dosud bylo plně závislé na matce, ale zhruba ve věku jeden a půl roku se mění prvotní symbióza s matkou. Dítě si začíná uvědomovat, že maminka a on/ona jsou dvě různé bytosti. Nyní dochází k tomu, čemu se také symbolicky říká „druhé narození“.
  • Na čem stojí zdravé sebevědomí (článek) Úkolem pro vychovatele dětí mladšího školního věku je podpořit utváření jejich sebevědomí. Na prvním školním stupni je dítě konfrontováno s tím, co do té doby zažívalo jenom výjimečně – je hodnoceno podle svého výkonu. Výkon se hodnotí podle objektivních kritérií, ne podle možností dítěte, jak je nadané, zda umí psát, číst… Když v mateřské školce děti namalovaly obrázky, na nástěnku se dostaly všechny, i ty méně hezké.
  • Nejdůležitější činnost v dětství (článek) „Hru bychom měli považovat za nejdůležitější činnost v dětství,“ napsal Montaigne. Tato velmi důležitá činnost je však dnes ve velkém ohrožení. Děti si totiž už nehrají. „Dívají se“, nebo se na židli nechávají pohltit počítačovými hrami, které však nároky skutečné hry splňují jen částečně. Důležitost hraní musíme dnes znovu objevit.
  • Proč děti zlobí (článek) My dospělí označujeme nepřijatelné a nevhodné projevy dětí nejčastěji jako „zlobení“. Nevhodné chování dětí ale může mít nejrůznější příčiny. Z vývojového hlediska příčiny zlobení výstižně definoval přemýšlivý synek jedné z autorek knížky Dost dobří rodiče.
  • Tati, já chci kočičku! (článek) Také vás zaskočila dětská touha po zvířátku, nejlépe po kočičce, a hned vás napadá: Na procházky s ní chodit nejde, člověk si s ní pořádně nemůže hrát a navíc – kočky jsou záludné, těžko se odhaduje, co si myslí... Zkusme se na dětské přání podívat z pohledu dětské psychologie.
  • V prvním roce se hloubí citová studánka (článek) Výchova dítěte ve víře začíná od početí. Pro vývojové stádium nejranějšího dětství je typická závislost na mamince. Prvním úkolem tedy je – vytvořit základy důvěry ve svět, v život, v sebe samé.
  • Výchova dětí ve víře (článek) Téma vývojové psychologie dětí od narození do mladšího školního věku s aspektem na křesťanskou výchovu bylo předmětem přednášky PhDr. Ivany Bernardové, ředitelky Křesťanské psychologické poradny v Praze. Inspirovala se myšlenkami dr. Ericksona a dr. Říčana, ale vycházela i z vlastní zkušenosti matky čtyř dětí, babičky mnoha vnoučat a v neposlední řadě i ze zkušeností katechetky.
  • Opičí láska dětem neprospívá (článek) Mylné představy vedou některé maminky k tomu, aby milovaly své děti přehnaným a nezdravým způsobem. Z malých roztomilých dětí pak vyrůstají rozmazlenci a tyrani, kteří jsou schopní ovládat celou rodinu. Známý italský psycholog Dr. Osvaldo Poli ukazuje psychologické pozadí celého problému, ale i vhodné přístupy, jak rodinné vztahy uzdravit.
  • Adventní předsevzetí (článek) Tak jaké si dáme letos v adventu předsevzetí? To je otázka, která zaznívá v naší rodině každoročně v posledním týdnu liturgického roku. Jako rodiče dvou holčiček, tříleté Zdislávky a čtyřměsíční Bětušky, jsme postaveni před náročný úkol křesťanské výchovy.
  • Cesta manželů v Rokoli (článek) Možnost nového pohledu na svého partnera a na svůj vztah nabízí poutní místo Rokole v podhůří Orlických hor, nedaleko Náchoda. Manželé, ale i snoubenci se mohou společně projít jedinečnou cestou v přírodě – podobnou jako bývají křížové cesty – která je zaměřena na manželství. Myšlenka Cesty manželů pochází od maďarských schönstattských rodin.
  • Co je v životě důležité (článek) Velká většina nás rodičů přemýšlí hlavně v hranicích vzdělání. Požadujeme vyšší výkon, řídíme a kontrolujeme své děti, aby řádně vykonávaly školní povinnosti. Možná je to proto, že sami od sebe očekáváme neustálý výkon. Žijeme hlavně povinnostmi, nemáme čas na odpočinek a na radost. Zapomněli jsme si hrát.
  • Co mi řekla moje "otravná" máma (článek) Druhou květnovou neděli se tradičně slaví Den matek. Je to pěkná příležitost k zamyšlení a k děkování. Proto posíláme dál zamyšlení jednoho syna jako hold všem maminkám.
  • Co nakonec předáme svým dětem (článek) Mnoho mužů má děti, ale málo dětí má otce, to je moto víkendů pro otce a syny, které pořádá od roku 2004 František Růžička se svým týmem. Bohaté zkušenosti mimo jiné zachytil do inspirativních tezí. Právě před prázdninami, kdy pravděpodobně budeme mít příležitost být se svými dětmi víc a v nejrůznějších situacích, přijdou jeho zkušenosti vhod.
  • Co očekává dcera od svého otce (článek) Prázdniny jsou časem jako stvořeným k pěstování vztahů v rodině. Víte, jak důležitou osobou je pro dceru její otec? Co od něj potřebuje slyšet? Otec a organizátor víkendů pro otce a syny má zkušenosti s dospívajícími. Nabízí osm tezí jako inspiraci otcům, kteří si přejí svým dcerám co nejvíc prospět.
  • Co očekává syn od svého otce (článek) Prázdninový čas je časem jako stvořeným ke společnému dobrodružství. I když jste třeba zatím neměli příležitost zúčastnit se víkendu pro otce a syna. Zkušenosti otce a organizátora těchto víkendů zachycené do čtrnácti tezí se mohou hodit. Přejeme vám co nejvíc chvilek, které naplní očekávání vašeho syna.
  • Co se v mládí naučíš... (článek) Linda a Richard Eyrovi, autoři knihy Jak naučit děti hodnotám, jsou přesvědčeni, že zájem o hodnoty často vychází právě z respektu a úcty, které k druhým lidem cítíme. Přinášíme ochutnávku praktických cvičení pro dospívající děti.
  • Co z tebe bude, až vyrosteš? (článek) Papež František se často zmiňuje o negativních důsledcích indoktrinace genderovou teorií, která je nepřítelem manželství. Zdůrazňuje, že je třeba chránit děti a ukazovat jim, že muž a žena nejsou dva ozbrojení nepřátelé, ačkoliv se od sebe liší.
  • Dálnice k násilí (článek) Obecně se připouští, že děti občas potřebují „na zadek“ jako důkaz rodičovské autority. Naši předkové říkávali: „Škoda každé rány, která padla vedle,“ ale měli pravdu? Je možné tresty a tvrdostí vykřesat v dětech dobro?
  • Desatero pro rodiče dospívajícího dítěte (článek) Obvyklá rada zkušenějších rodičů zní: "Puberta se musí přežít." Důležitým krokem je s dospívajícími dětmi nebojovat, neválčit. Mění se v dospělé, a ani pro ně to není lehké. Nerozumí, proč se to vše děje, proč se tak chovají. Odlehčené desatero může být dobrým vodítkem.
  • Děti jsou malé jen jednou (článek) David Finch se ve svém deníku manžela s aspergerem věnuje také svému rodičovství. Když převzal odpovědnost za ranní vypravování dětí, uvědomil si rozsah svých nedostatků. Emily a Parker sice byli zdraví, materiálně jim nic nechybělo, milovali ho a rádi s ním trávili čas – ale nebyl takovým otcem, jakým by chtěl být.
  • Děti nejsou záplaty (článek) Mnohdy se stává, že manželé o svůj vzájemný vztah s příchodem dětí přestávají pečovat. Omlouvají to nedostatkem času a tím, že všechnu péči věnují svým dětem...
  • Děti nemůžeme uchránit před životem (článek) Je přirozené, že bychom svým dětem přáli život pokud možno bez těžkostí, bolesti a námahy. Musíme si však uvědomit, že člověk už od svého narození začíná trpět. Rodiče, kteří se snaží zajistit svým dětem „dokonalou“ existenci, je vlastně omezují v jejich možnostech. Proto je úkolem rodičů i výchova k bolesti.
  • Děti svým chováním zkoušejí naši lásku (článek) Dr. Ross Campbell pořádá pravidelné přednáškové cykly o vztazích mezi rodiči a dětmi. Jeho kniha Potřebuji tvou lásku pomohla milionům dospělých porozumět potřebám dětí od 2 do 12 let, v češtině vyšlo už páté vydání. Ukazuje, že nejdůležitějším předpokladem dobré výchovy je – že dítě musí cítit, že je milováno.
  • Do školy chodíš ty! (článek) Prázdninový režim v rodinách opět vystřídá řád školního roku. Na jednu stranu se ho už nemůžeme dočkat, ale zároveň nás možná čeká každodenní dohadování s dětmi, které jakoby se bez naší pomoci nedokázaly obejít. Postřehy známého psychologa a psychoterapeuta Osvalda Poliho z knížky Srdce táty, nás upozorňují na úskalí přílišné mateřské péče i na důležitost otcovského způsobu výchovy.
  • Dobře se učit není to hlavní (článek) Škola nejen že vnáší do našich dnů řád, přináší také každodenní konflikty: Už máš hotové úkoly? Nejdřív učení a potom zábava... Známý italský psycholog Osvaldo Poli uvádí, že jedním z rodičovských omylů je, domnívat se, že hlavní je dobře se učit a školní prospěch považovat za jediný směrodatný ukazatel úspěšného života.
  • Dotykem přenášíme lásku do srdce dítěte (článek) Ze všech jazyků lásky je vůči dětem nejjednodušší používat fyzický kontakt. Zároveň je to jeden z nejsilnějších jazyků lásky. Křičí: Miluji tě! Právě tak, jako děti mívají rozdílné povahy, mohou lásku slyšet v různých jazycích. Dvě děti obvykle potřebují být milovány dvěma odlišnými způsoby.
  • Emoční srdce rodiny (článek) Matky mají své ideály: „Budu vždy milá, trpělivá a chápající.“ K tomu je tíží břímě domácnosti a organizace rodinného života. Snaží se zařídit, aby doma byla pohoda, hezky, ale není. Ani manžel, ani děti nejsou spokojení.
  • Hádáme se před dětmi (článek) Hádka je jednou z možností, jak řešit situaci, ve které se neshodneme. Když se dítě nenaučí ovládat a zvládat tento způsob komunikace od nás rodičů, je pravděpodobné, že ho to bude učit někdo jiný a je otázkou jak.
  • Humor se může stát naší silnou stránkou (článek) V životě s dětmi se vyskytuje mnoho situací, které jsou pro nás náročné a vyžadují velké sebeovládání. Často pak pomůže jen jediné: humor. Když si dokážeme zachovat aspoň jiskřičku humoru, povede se nám stresovou situaci společně s vnoučaty a dětmi zvládnout.
  • Ironizující a rozporná komunikace s dětmi není bez následků (článek) Intenzivní komunikace s našimi dětmi je bezpochyby jednou z důležitých podmínek jejich bezproblémového vývoje. Existují ale určité způsoby komunikace, kterým by bylo lépe se vyhnout.
  • Jak naučit děti hodnotám (článek) K čemu je to dobré? Co jim tím dáme? Na tyto a další otázky odpovídala PhDr. Ivana Bernardová, která stála u zrodu Křesťanské pedagogicko-psychologické poradny v Praze. Učit děti hodnotám je dobré proto, aby byly v životě šťastné, aby dokázaly být samy se sebou spokojené, aby dokázaly být užitečné.
  • Jak se naučíme jazyku lásky svého dítěte? (článek) Když hovoříte jazykem lásky vašeho dítěte, dodává mu to pocit, že je milované. Jeho citová nádrž je plná a je ve všech oblastech života přístupnější rodičovskému vedení. A zároveň, když dítěti všemi pěti jazyky vyjadřujeme lásku a zároveň se soustředíme na jeho jazyk lásky, ukazujeme mu, jak milovat ostatní, a také to, že se samo potřebuje naučit hovořit jazyky lásky druhých.
  • Jak se pozná dobrý táta (článek) Psycholog a vysokoškolský učitel Marek Herman v rozhovoru pro Dobré noviny, jednoduše a srozumitelně odpovídá na otázky: co nejvíce potřebují malé děti, jak muž může pomoci ženě, aby na děti mohla být něžná a odpouštějící.
  • Jak se vypořádat s neúspěchem (článek) Nad novými nepopsanými sešity děti sní o škole, v níž nebudou neúspěchy, špatné známky a tresty. Touží po tom, aby bílé stránky byly popsány krasopisně, bez škrtání a bez kaněk, aby se na nich objevily jen samé jedničky a aby červeným perem bylo napsáno jen „velmi dobré“.
  • Jaké nosíte brýle? (článek) Příčiny některých typických problémů s dětmi vysvětlují ve své knížce Rodiče v akci Monika a Martin Gajdovi. Jako manželé, rodiče a rodinní terapeuti rovněž nabízejí určitý návod, co dělat a čeho se vyvarovat. Tak například před nás staví otázku: Jaké nosíte brýle?
  • Je to hora, nebo krtina? (článek) Odmlouvání, vzdorovitost a neustálé hádky s dětmi rodiče velmi unavují. Kdo by si nepřál změnu. Mezinárodně uznávaný odborník na rodinné vztahy dr. Kevin Leman nabízí plán výchovy s provokativním názvem: Do pátku bude vaše dítě jiné. Podrobně rozebírá sto nejrůznějších výchovných problémů, u kterých rozlišuje, zda se jedná o závažnou věc – horu – anebo jen o krtinec.
  • Ještě jednu pohádku (článek) Jedna věc je naučit dítě číst – druhá věc je přivést ho k objevu vzrušení a dobrodružství při četbě knih. Obecný nářek nad úpadkem čtenářství a nad převahou laciné televizní či internetové podívané převládá. Co udělat pro to, abychom se nestali národem povrchních konzumentů zábavy, bez knížek a bez vlastního myšlení?
  • Jsou rodiče ještě k něčemu? (článek) Před pár lety vyšla kniha americké psycholožky Judith Rich Harrissové Rodiče za to nemůžou. Podle ní jsou dnes děti ovlivňovány více svými vrstevníky mimo domov – a je třeba, dát jim v tom zelenou. Zdá se, jakoby vliv rodičů byl čím dál menší, zdravý vývoj dětí jako by už nezávisel na otci a matce. Ale na genetickém kódu a sociálním kontextu. Jak se ale také říká „věž v Pise se naklání od základů“.
  • Každý den můžeme prožít všímavě (článek) Jedním z doporučení, která najdete v knížce Výchova bez ponižování je – znovu najít všímavost. Téma všímavosti je součástí vnitřního nastavení, na kterém se zakládá rovnocenný vztah. Prakticky všechno, co děláme, můžeme dělat všímavě, nebo nikoliv: dýchat, jíst, chodit, mluvit, vařit, dívat se, pít, setkávat se s (vnitřním ) dítětem, smát se, milovat; zacházet s lidmi, zvířaty a úplně všeobecně s přírodou…
  • Kde se bere vzdělání (článek) To nejdůležitější v lidském vývoji se děje dřív, než dítě vstoupí do systému školního vzdělávání, zdůraznil Bohumil Kartous v přednášce na mezinárodní konferenci s tématem Evropské trendy v mezigeneračním dialogu.
  • Kdy otec dětem neprospívá (článek) Seminář na téma: Jak se proměňuje rodinná politika členských států Evropské unie s ohledem na roli otců v kontextu ČR přinesl velmi zajímavé příspěvky, viz www.rodiny.cz. Ing. František Růžička, otec tří dětí a organizátor víkendů pro otce s dospívajícím synem, ve svém příspěvku Jak se stát mužem a otcem stručně a jasně charakterizoval formy špatného otcovství, které dětem neprospívají.
  • Když otec ví, co má dělat (článek) Jedno africké přísloví říká: „Ženy podpírají polovinu nebe,“ je zřejmé, že muži podpírají tu druhou. Proto je na místě kromě svátku matek, slavit se stejnou vážností i svátek tatínků. V některých zemích se běžně slaví třetí neděli v červnu jako poděkování za otcovskou péči a lásku, za legraci, kterou děti s tátou prožívají.
  • Kouzlo adventu (článek) Plamínek první svíčky na adventním věnci oznamuje začátek nového liturgického roku a také jeho prvního období, čekání na Vánoce. Těžko dát nějaký jednotný návod, jak prožít Advent v rodině, ale rozhodně stojí za to se na jeho počátku na chvíli zastavit a uvědomit si, že je před námi vzácný čas a bylo by škoda jím jen tak proletět, aniž bychom na jeho konci „uslyšeli zvony“.
  • Lásce se daří tam, kde je bezpečí (článek) Známá česká psycholožka Jiřina Prekopová, autorka slavné knihy Malý tyran a tvůrkyně Terapie pevného objetí a Školy lásky v rodinách, na základě svých celoživotních zkušeností prohlašuje, že ze všeho nejdůležitější je, aby láska v rodinách proudila. Tam, kde schází bezpečí, nedaří se podle ní ani lásce.
  • Má význam dávat dětem peníze? (článek) Když se jedná o peníze, rodiče se většinou starají o jejich množství: „Je dobře dávat dětem kapesné? Pokud ano, pak kolik? Máme dětem dávat peníze za dobře vykonanou práci? Je dobré je pobízet, aby šetřily, a učit je hospodařit?“
  • Malé dítě dělá to nejlepší, co dovede (článek) Zkušenosti s poznáváním sebe sama skrze druhé zachytil Kay Pollak, švédský filmový producent. Jeho poznatky můžeme využít při výchově svých dětí, ale i ve svém partnerství.
  • Mám vztek (článek) Jako rodiče jsme hněvivými projevy dětí často zaskočení a zmatení. Přáli bychom si, aby se „to odnaučily“. Přitom za projevy hněvu se nejčastěji skrývá vyjádření nějaké potřeby, očekávání a přání. Naším úkolem je naučit děti, ale především sebe, vyjadřovat hněv způsobem přiměřeným situaci, srozumitelně a přijatelně pro druhého člověka.
  • Mami, já chci do džungle (článek) Michaela Slussareff ve své knize Hry, sítě, porno seznamuje s aktuálními vědeckými poznatky o vlivu digitálního světa na děti i dospívající. Ukazuje, jak zásadní je role průvodce. Digitální odolnost dětí můžeme vybudovat pouze ve vztahu založeném na otevřenosti a důvěře. Jen tak se o ně v digitální džungli nebudeme muset bát.
  • Mami, já taky musím umřít? (článek) Jaké to je, když někdo umře? Proč musejí lidi umírat? Takové nebo podobné otázky na nás čekají zvlášť v čase podzimních svátků, tzv. dušiček. Děti by měly dostat jasnou a srozumitelnou odpověď a cítit blízkost matky nebo jiné blízké osoby. Problém často nastává u nás dospělých, když v důsledku vlastního strachu před skutečností smrti zavíráme oči.
  • Manažerem kroužků (článek) Na začátku školního roku se často stáváme svědky rozhovoru maminek, které si sdělují kolik a jaké kroužky jejich dítko má. Některé maminky stíhají s jedním dítětem i tři kroužky za odpoledne! Přiznám se, že na mě podobné rozhovory působily trochu depresivně. Až mě přivedly k zamyšlení nad tím, co děti potřebují.
  • Manželství nejsou sešlapané boty (článek) Svatba u nás už není společenskou nutností. Manželství se nejen neuzavírá, ale je mnohými považováno za překonané, zbytečné a nespolehlivé. Je to přece naše věc ! – řeknou ti dva.
  • Nebuďte uštvaným rodičem (článek) Dnešní maminka na mateřské dovolené, starající se o jednu nebo dvě ratolesti, je po celém dni uštvaná, unavená a přitom má k ruce myčku, automatickou pračku a spoustu dalších vymožeností. Čím to je, že je dnešní rodičovství náročnější? Psycholožka Pavla Koucká radí, jak to udělat, aby rodičovství nebyla dřina.
  • Nechci nového bratříčka (článek) Malé příběhy známého italského salesiána Bruna Ferrera zahřívají srdce, dávají radu, posilují dobré rozhodnutí, vyvolávají úsměv a také podněcují k zamyšlení.
  • Nemusíme být v roli soudce (článek) K životu rodiny s více než jedním dítětem neoddělitelně patří dohadování, hádky a někdy i pranice mezi dětmi. My rodiče často tápeme, jestli máme zakročit anebo ne, role soudce nám není příjemná.
  • Nosí dárky Ježíšek? (článek) K Vánocům dnešní doby neodmyslitelně patří dárky "od Ježíška". Jak ale dětem odpovědět na otázku: „Nosí dárky opravdu Ježíšek?“ když nechceme, aby víru v Ježíše odložily s poznáním, že dárky kupují rodiče. Inspirovat se můžeme v rodinách několika manželských párů.
  • Obrazovka není uklidňující prostředek (článek) Michaela Slussareff ve své knížce Hry, sítě, porno. Nabízí rodičům průvodce džunglí digitálního dětství a puberty. Hovoří obecně o obrazovkách, kam spadají televize, telefony, tablety a počítače. Ani jedno ze zařízení nelze považovat za horší nebo lepší. Potřebujeme se naučit jak nad technologiemi v rukou malých dětí přemýšlet a hodnotit jejich rizika.
  • Padesát odstínů mámy (článek) Matkám, které z lásky k rodině ztrácejí samy sebe a všem ženám, které zapomněly, jak báječná a skvělá stvoření jsou, věnují Daniela Gaigg a Linda Syllaba svoji knížku Máma v pohodě. Spolu s nimi se zamyslíme nad tím, jaký obraz matky jsme získaly.
  • Pojď, ukážu ti, jak se to dělá (článek) Ze všech stran slyšíme nářky na to, jak jsou lidé dnes k sobě zlí, jdou si jen za svým a neohlížejí se na druhé. Ohleduplnost je pro dobré vycházení s druhými lidmi velmi potřebnou vlastností. Místem, kde se jí můžeme nejlépe naučit, je právě rodina. Proto nám přijdou vhod podněty Bruna Ferrera, jak vést děti k ohleduplnosti.
  • Ponořme se s dětmi do přírody (článek) Dnešní děti většinou tráví v přírodě minimum času, některé se jí dokonce bojí a štítí. Chápání přírody jako nejstarší a nejintenzivnější vychovatelky lidstva z našeho života dávno zmizelo. Čas prázdnin je velkou příležitostí vzít děti do školy k výjimečné učitelce – přírodě.
  • Potřebujeme soukromí a tajemství (článek) Kdo je cizí a kdo ne, jak se chovat v cizím prostředí, jak chránit své soukromí i soukromí druhých, co je to tajemství a jak s ním zacházet, to jsou úkoly, které stojí před rodiči, kteří chtějí aktivně vychovávat své děti také v oblasti sexu.
  • Povoláním prarodičů je střežit kořeny (článek) Světový den prarodičů se bude slavit každou čtvrtou neděli v červenci, kolem svátku sv. Jáchyma a Anny, rodičů P. Marie. Poprvé to bude letos 25. července. Papež František slova babička a dědeček vnímá v širším významu, podle běžného latinskoamerického úzu je vztahuje nejen na prarodiče, ale i na lidi pokročilého věku obecně.
  • Proč cítíme k druhým lidem lásku? (článek) Někteří z účastníků přípravy na manželství odpovídají na otázku, zda se setkali s pozitivním vzorem manželského a rodinného života, smutným ne. Jiní našli vzor v blízkém okolí a někteří si nesou dobrou zkušenost ze své vlastní rodiny. Jak to udělat, abychom v dětech pěstovali lásku?
  • Proč jsou děti šťastné (článek) Spíš je otázkou: Proč je tolik lidí nešťastných? Zdá se, že mnozí rodiče způsobují dětem celoživotní problémy tím, že je učí mít negativní vztah k sobě samým. O tajemství šťastných dětí píše Steve Biddulph ve svých knížkách o výchově a povzbuzuje rodiče, aby byli víc sami sebou, přísnější a současně láskyplnější, pevnější i uvolněnější. Ukazuje, jak opustit staré negativní přístupy k dětem a plně prožívat radost z dětí i ze života.
  • Proč nám děti nic nedluží? (článek) Většina rodičů dělá pro děti první poslední, dopřává jim teplo domova, stará se o jejich školní a profesní vzdělávání, o jejich zdraví. Musí za to děti být rodičům nadosmrti vděčné? Je to jejich morální povinnost, kterou musí plnit? V čem přesně tato povinnost spočívá, když už děti opustily rodný dům?
  • Proč odměna funguje lépe (článek) Známá americká novinářka Amy Sutherlandová strávila nějaký čas ve škole pro trenéry zvířat. Přineslo jí to nečekaně i nový pohled na sebe, na život a prospělo to i jejímu manželství. Svoje poznatky nabízí s nadsázkou a s humorem.
  • Proč omezovat počítačový čas dětem (článek) Abychom dokázali usměrnit vliv médií na vývoj našich dětí, potřebujeme vědět, jak na to. Cenné podněty a povzbuzení pro rodiče přináší známý psycholog Jeroným Klimeš, který prezentuje závěry diplomové práce své manželky Michaely Klimešové.
  • Proč se vlastně tolik zlobíme? (článek) Jako rodiče trpíme utkvělou představou, jak by mělo všechno probíhat. Máme určité závazky, musíme například chodit včas do práce, ale i ideály, jak by měla vypadat „správná výchova“, a to nás zas a znovu přivádí do situace, kdy se neřídíme vztahy.
  • Proč učit děti odkládat uspokojení (článek) Znáte Marshmallow? Pěnové bonbony oblíbené v anglosaském světě. Právě ty figurovaly ve většině experimentů známých pod názvem marshmallow test. S jeho pomocí psychologové zkoumali schopnost předškolních dětí odložit uspokojení. Výsledky jsou zajímavé a pro rodiče je to zpráva, že stojí zato děti rozvíjet a nedávat jim všechno hned.
  • Přátelé jsou nade všechno (článek) Mnoho rodičů se těžko smiřuje s tím, že kamarádi mají pro jejich děti vetší důležitost a cenu. Výčitky vytvářejí napjaté vztahy a dobře míněné rady pro výběr kamarádů se míjejí účinkem. Salesián Bruno Ferrero odpovídá na otázky: Proč jsou přátelé důležitější než rodina? Tráví všechen volný čas se svojí partou, mám se zneklidňovat? Proč se mnou nemluví?
  • Přerušte cyklus domácího násilí (článek) Domácí násilí není pouze soukromou záležitostí dvou dospělých. Týká se i ostatních členů rodiny – hlavně dětí, které jsou bezmocnými svědky traumatického pouta. Jednou vidí mámu a tátu ve fázi líbánek, jenže druhý den táta dostane záchvat zuřivosti a mámu zbije. Je velmi pravděpodobné, že v dospělosti také propadnou destruktivnímu chování anebo navážou vztah s agresorem. Cyklus se může opakovat po řadu generací.
  • Přijde Mikuláš (článek) Mikuláš je známý jako štědrý dárce. Je to světec, jehož úcta se rozšířila po celém světě a k oslavám jeho svátku se připojuje celá společnost. I když mnozí slaví spíš jen folklorně pojatý předvečer církevního svátku. Mikulášská návštěva v rodině přináší řadu výchovných možností, ale i psychologických nebezpečí.
  • Rituály nám pomáhají projevovat lásku (článek) Udržovat a rozvíjet láskyplný vztah k partnerovi, k dětem, ale i k Bohu, nám pomáhají konkrétní vnější projevy lásky. Častějším opakováním se některé způsoby chování můžou stát rodinnými rituály. Ze zkušeností mnoha rodin jsme posbírali rituály, které jim pomáhají předávat důležité hodnoty i poklad víry.
  • Rodiče nemusí být dokonalí a vychovávat šťastné děti (článek) Zvyk pohlížet na matky a otce jako dobré nebo špatné je zhoubný – dělá z rodičovství minové pole studu. Skutečné otázky pro rodiče by měly být: Zapojujete se do života svých dětí? Věnujete jim pozornost? Pokud ano, pak počítejte s tím, že uděláte spoustu chyb a špatných rozhodnutí. To, co víme, je důležité, ale ještě důležitější je to, kým jsme. Být, spíše než vědět, vyžaduje odvahu a ochotu být zranitelní.
  • Rodičovské duo (článek) Kdy si uvědomuješ, že je ve vaší rodině všechno v pořádku? Zeptali se jednoho děvčátka. Děvče překvapením vykulilo oči a jednoduše řeklo: „Když vidím, že si maminka a tatínek dávají pusu.“
  • Rodičům malých školáčků a nejen jim (článek) Končí prázdninový čas a děti se chystají do školy. Aktovka voní novotou, přezůvky jsou pečlivě podepsané, pouzdro plné barevných pastelek a těšení na paní učitelku, na spolužáky. Jaké to asi bude? Někdy mají větší trému rodiče, protože jim přibývají nové povinnosti a bojí se, jak děti, ale i oni sami v nové situaci obstojí.
  • Rodina je místem, kde vznikají hodnoty (článek) Co skutečně pro své děti chceme? Na tuto otázku si musí odpovědět všichni rodiče. Není to snadné, pomyslíme-li především na to, co pro naše děti chce okolní svět ženoucí se s vytrvalou úporností do egoismu a samoty.
  • Rozum a cit ve výchově (článek) Nedávno jsem sledoval jednoho svého kamaráda, jak krásně a přirozeně komunikoval se svými dětmi a nehledanými slovy jim ukazoval hodnotu přátelství. Zároveň bylo takřka hmatatelné, jak děti jeho věty nasávají. Když jsem se ho ptal na to, jak to dělá, řekl mi: „Ani nevím, přichází to nějak samo.“
  • Sirotci, kteří o tom nevěděli (článek) Tatínek dvou malých dětí zemřel na rakovinu a jejich máma se rozhodla, že je nebude vystavovat zbytečnému stresu, že je nevezme na pohřeb a že jim o tatínkově smrti ani neřekne. Tatínek prostě „odjel na služební cestu a nějak se nevrací“. Zatloukání zemřelého tatínka trvalo dlouho, děti rostly, čekaly na svého otce. Když pak už braly rozum, začaly se ptát. Nikdy pak mamince nezapomněly, že je připravila o rozloučení s ním.
  • Smiřování členů rodiny je úkolem babiček (článek) Důležité postřehy týkající se rozvodu najdeme v knížce známé socioložky a publicistky Jiřiny Šiklové: Deník staré paní. Připomíná, že když už se dětem rozpadá ta nejužší rodina, je dobré, aby jim zůstala alespoň rodina širší a její vazby, láska prarodičů. Jenže i tyhle vztahy první vlna bolesti a nenávisti za zradu často smete.
  • Škola lásky aneb Jak řešit konflikty v rodině (článek) Kurzy Škola lásky podle Jiřiny Prekopové pořádá spolek Manželství a rodina od roku 2012 ve spolupráci s Mgr. Ing. Janem Čapkem, terapeutem a výcvikovým lektorem. Konflikty v lásce patří k polaritě života. Jen přes ně se dá láska obnovovat.
  • Škola už zase volá (článek) Prázdniny utekly jako voda a my opět nakupujeme školní přezůvky, sešity, obaly na učebnice a nejrůznější pomůcky podle seznamu, který naše děti dostaly ve škole, nebo jsme ho společně s pozdravem našli na internetových stránkách třídy našeho školáčka. Škola je důležitým obdobím života dětí a podle Bruna Ferrera ho v čas radostnější a užitečnější může proměnit jenom rodina.
  • Táhněte za jeden provaz (článek) Škola značně ovlivňuje pohodu v našich rodinách. Čím jsou děti starší, tím bývá situace náročnější. Zvlášť děti, které přecházejí na druhý stupeň nebo na osmi či čtyřleté gymnázium, mají najednou výrazně zhoršené známky a rodiče jsou bezradní jak jim pomoci. Čím dětem prospějeme a čím jim naopak můžeme uškodit?
  • Tatínku, maminko, nechte mě snít! (článek) Děti pro svůj růst potřebují „čas“. Sny, pocity, emoce a fantazie v nich musí být pěstovány s pomocí rodičů a vychovatelů. Inteligence a citovost by měly růst společně. Nabízí se otázka: Co vlastně děláme pro rozvoj vnitřního života našich dětí?
  • Trpělivost má smysl (článek) Rodiče, kteří vykonávají několik věcí najednou, ztrácejí pomalu dovednost jen tak sedět a být! Hrát si s dítětem, aniž by odbíhali jinam. Nebo společně s dítětem čekat až se objeví ptáček na krmítku. nebo k telefonu. Přitom soustředěná pozornost a trpělivé čekání jsou klíčovými dovednostmi pro zdravý vývoj dětí.
  • Tu čepici si nevezmu (článek) Kdo by neznal klasický konflikt zimního období: Vezmi si čepici, venku je zima! – Ani mě nenapadne! Tu čepici si nevezmu, vypadám v ní jako ... S bojem o čepici máme mnozí zkušenosti ze svého vlastního dětství. Dnes jsme v pozici rodičů a je na nás, zda budeme opakovat zažitý rituál, a nebo se zamyslíme nad tím, co je na pozadí naší komunikace.
  • Tvořivost je potřeba vychovávat (článek) Dnešní děti, stejně za časů Dona Boska, ohrožují: nuda, strnulá nečinnost, odevzdaná lhostejnost, bezzásadová přizpůsobivost. Vnitřní prázdnota je často vyplňována iluzorními a nebezpečnými zážitky. Známý vychovatel a zastánce preventivního systému výchovy bojoval proti zahálce. Jeho školy a oratoře musely být „arzenálem“ nabídek a příležitostí k činnosti. Každé dítě má možnost stát se vysoce kreativním člověkem, pokud je mu dána příležitost tuto schopnost procvičovat a rozvíjet.
  • Úcta je víc než jen dobré vychování (článek) Naučit děti úctě a respektu je zajímavá a trochu obtížná výzva. Linda a Richard Eyrovi jsou přesvědčeni, že „respekt je základem pro ostatní hodnoty – a zájem o ně často vychází právě z respektu a úcty, které k druhým lidem cítíme. Nejprve se musíme sami k sobě a k druhým tak chovat, než začneme respekt a úctu vyžadovat."
  • Úkolem prarodičů je zkrotit svůj strach (článek) Oblast vztahů mezi prarodiči a vnoučaty lze zkoumat mnoha způsoby. Francouzská psycholožka Vittoria Cesari Lusso si vybrala právě emoce a city, které zaujímají významné místo v rozpoložení člověka a v kvalitě rodinných vztahů. Jsou pro nás nezbytné stejně jako vzduch a potrava, ale jejich nadbytek může způsobit problémy. Když si svých emocí budeme vědomi a naučíme se je vyjadřovat i ovládat, budeme pro naše nejmenší dobrým vzorem nápodoby.
  • V neděli je čas na radost (článek) Při ústním přijímacím pohovoru na osmileté gymnázium dostaly děti mimo jiné otázku: „Jak trávíte neděli?“ Možná to byla cesta, jak snadno zjistit, jestli se rodina účastní bohoslužeb. Vypovídací hodnota této otázky je ale mnohem vyšší. Vyjde totiž najevo, jestli rodina žije společně anebo každý tráví svůj volný čas sám, případně jakým způsobem.
  • Všechny děti žárlí (článek) Není samozřejmé, aby spolu sourozenci dobře vycházeli. V prostředí rodiny se tomu postupně učí. Úkolem rodičů je přijímat každé dítě takové, jaké je, a podporovat růst jeho osobnosti.
  • Výchova k úctě začíná už od miminka. (článek) Umí poděkovat, poprosit, uklízí si svoje věci, chová se hezky k rodičům i ke kamarádům, je vděčné a váží si věcí… Kdo by si takové dítě nepřál? Ale vedeme je k tomu? Jak naučit naše potomky úctě?
  • Život je plný nedokonalých věcí (článek) Po dlouhém těžkém dni v práci postavila maminka před tatínka marmeládu, máslo a talíř s hodně připálenými topinkami.
  • Než se dítě zeptá... (článek) Předat dětem nejen skutky ale i slovy, že sexualita je krásný dar, stojí za námahu. Už v předškolním věku můžeme budovat základy, stačí překonat počáteční obavy a ostych.

Sekce: Věcný rejstřík   |   Tisk   |   Poslat stránku známému