Povzbuzení

Zamyšlení na téma bdělosti ve vztahu je velmi silným impulzem pro začátek adventu. Připravujeme se na Vánoce, kdy si připomínáme tajemství příchodu Ježíše Krista. V tomto čase zaznívá pozvání: Buďte bdělí, protože neznáte den ani hodinu. Slova Marcela Javory jsou inspirací k proměně a oživení partnerského vztahu.

Plamínek první svíčky na adventním věnci oznamuje začátek nového liturgického roku a také jeho prvního období, čekání na Vánoce. Těžko dát nějaký jednotný návod, jak prožít Advent v rodině, ale rozhodně stojí za to se na jeho počátku na chvíli zastavit a uvědomit si, že je před námi vzácný čas a bylo by škoda jím jen tak proletět, aniž bychom na jeho konci „uslyšeli zvony“.

Kdo by neměl zkušenost s opakujícími se situacemi, při kterých nás zaplaví velmi silné emoce, většinou hněv, nebo smutek. Aniž o tom víme, prožíváme opět dávné zranění z dětství, jak ilustruje následující příběh. Možná i pro vás má psychoterapeut Benoît Rancourt dobrou zprávu: Podaří-li se vyslovit to, co dříve nemohlo být vysloveno, zvítězí přítomnost nad minulostí.

Známý francouzský kněz Guy Gilbert po desetiletí doprovází páry ke svatbě. Ve své knížce o rodině mimo jiné posílá do světa svoje malé i velké rady. Jeho osobní zkušenost z vlastní rodiny je pokladem, ze kterého čerpá.

Spousta snoubenců vůbec netuší, že existuje příprava na život v manželství, kterou budou potřebovat pro uzavření církevního sňatku a že kurzy těchto příprav fungují již přes 30 let. Proč ale takový kurz absolvovat? Vždyť svého partnera znám a pro společný sňatek jsme se už přece rozhodli…

P. Jakub Berka začíná svoji reflexi o svátosti manželství: "Nedávno jsem se díval do záznamů, koho jsem kdy oddal. Nedělám si statistiku, jenom si poznamenávám jména, abych na ně nezapomněl. Za každým jménem vidím životní příběh. Tu a tam na ně vzpomenu."

Mediátor a manželský konzultant Jan Zajíček má zkušenost s tím, jak může výchova dětí negativně ovlivnit budoucí vztah manželů. Ukazuje, co se děje se vztahem, kde se neodpouští, ale hlavně pomáhá najít cestu, která vede ke skutečnému odpuštění a k obnovené rovnocennosti.

„Měl bych se víc modlit, chtěl bych, ale nedostává se mi času, nestíhám,…“ Papež František se v jedné ze svých katechezí zamýšlí právě nad tímto stále se opakujícím nářkem křesťanů. Ano, čas je vzácný pro každého a čas rodiny je komplikovaný, ustaraný a naplněný nadmíru. Kdo má rodinu, brzy se naučí řešit rovnici, kterou nedovedou vyřešit ani velcí matematikové. Den jakoby obsahoval ne 24 ale 48 hodin. Maminky a tatínkové dobře vědí, o čem je řeč. V rodině je hodně práce.

Je krásné, když jsou mladí v kontaktu se starými. Mladý pár je jako oheň – je pohlcený láskou. Starý pár je jako světlo, protože prožil lásku. Ví, že je třeba tří věcí, aby manželská láska přežívala stále dál: modlitby, odpuštění a přijetí odlišnosti druhého. A když se spojí světlo a oheň…

Doktor John Gottman, který se více než 40 let věnuje párové terapii uvádí, že 80 % párů vyhledá terapeuta proto, že partneři „mají pocit, že se postupně odcizují, ztratili pocit blízkosti a necítí se milovaní a oceňovaní“. Autoři knížky věnované choreografii úspěšného vztahu s ním souhlasí. Odpovídá to i jejich zkušenostem. Proto přicházejí s jedinou radou, která může být párům k užitku: Nepřestávejte spolu mluvit o důležitých otázkách.

Prodlužováním života dochází k něčemu, co v minulých dobách nebylo běžné: důvěrný a vzájemný vztah se musí uchovat čtyřicet, padesát nebo šedesát let, a to s sebou nese nutnost volit si jeden druhého znovu a znovu.

Krásná slova o tom, co je to láska, vepsala Veronika Hurdová do své dobrodružné knížky o dívce Agnes určené čtenářům od 8 let do nekonečna. Ústy moudrého starce ukazuje, že opravdu záleží na tom, co pro náš vztah každý den uděláme.